Vážení rodiče, mníšečtí občané,

jako každý rok oslovuji veřejnost u příležitosti nástupu nového roku. Přiznám se, že letos se mi do toho psaní chtělo méně než jindy. Ptáte se v duchu proč?

Za prvé se s novoročními projevy na nejvyšší politické úrovni letos roztrhl pytel. Za druhé se mi zdá, že z projevů se v poslední době postupně vytrácí jejich duchovní náplň a vyšší poselství, které dříve obsahovaly.

Stále větší prostor v nich zabírá prezentace domnělých vlastních úspěchů, připomenutí osobních politických názorů a konstrukce projevů nese charakteristiky PR politických subjektů.

 

Proto nechci dnes - možná v rozporu s Vaším očekáváním - hovořit o škole, jejích úspěších, jejím dalším vývoji a tom, co se tam v loňském roce odehrávalo.

Dnes chci zmínit něco jiného. Co mě moc potěšilo. Za prvé, že na Facebooku se zcela nezávisle na mých myšlenkách objevila úvaha o prioritách hodnot od mého kolegy pane učitele Porsche. Nebudu zde nic citovat, kdo bude chtít, najde si to. Ale bylo pro mě v čase vánočním velkým povzbuzením, jak moc úvaha a názory kolegy rezonují s tím, na co čím dál častěji myslím i já.

Další věcí, která mi udělala radost, byla pozvánka od jedné z našich maminek paní Sedlákové Hůlové na Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby do kostela svatého Václava v Mníšku pod Brdy 25.prosince.

Viděla jsem tam mnoho známých i neznámých tváří, ale všechny ty tváře měly něco společného. Vyzařoval z nich klid, vyrovnanost, touha se zastavit a nechat si naplnit duši vznešeností nádherné hudby.

Je to jedna z mnoha věcí, které mohou lidi spojovat. Děkuji proto paní Sedlákové Hůlové i dalším účinkujícím, a to nejen za tu krásnou hudbu.

Třetím pro mě velmi pozitivním impulsem byla opět celková atmosféra prosincového Knoflíkového trhu. Nadšení, obětavost i spolupráce všech učitelů, Vás rodičů i dětí samotných a konec konců i rekordní letošní výnos této akce, to všechno je pro mě osobně výzvou i závazkem pro příště.

Vyvrcholením celého trhu bylo z mého pohledu to, že žáci si sami demokraticky formou hlasování školního parlamentu rozhodli, na co bude výtěžek použit. Drtivou většinou přijatá volba pomoci výsadbě nového lesa u Mníšku je pro mě důkazem o vyspělosti Vašich dětí, a já Vám za to, milí rodiče, upřímně děkuji.

 

Ony to totiž dnešní děti nebudou mít v životě jednoduché. Svět začínají ovládat nadnárodní korporace a význam tradic a duchovních hodnot je potlačován honbou za ziskem.

Doba je čím dál složitější. Jako společnost se možná někdy utápíme v materiálním nadbytku, pracujeme někdy až příliš, a třeba nám unikají některé věci, které by měly hrát v našich životech větší roli.

 

Nezdravé politické ambice, touha po moci, touha po majetku, agrese, zloba, závist i nenávist, to je to, co nám otravuje vzduch. Chybí nám skutečné vzory hodné následování. Nebo myslíte, že je náhoda, že v jednom z posledních průzkumů je v Čechách nejpopulárnějším politikem slovenská prezidentka Zuzana Čaputová?

Ne, to není náhoda. Pokud si přečtete její projev z přelomu roku, zjistíte, že v tomto projevu je skutečné duchovní poselství. Čiší z něj moudrost, smysl pro spravedlnost, touha po dobru.

A že dokázala slovenská prezidentka za tak krátkou dobu pozitivně oslovit tolik Čechů, je pro mě osobně velká naděje do budoucna. Když se tolik lidí dokáže s jejími názory ztotožnit, znamená to, že jako země a národ máme ještě naději.

Ano, vím, že kolem nás je stále řada těch, pro které peníze, moc a snaha ovládat druhé jsou na prvním místě jejich žebříčku hodnot. A že tito lidé často dávají svým chováním druhým najevo, že sami dodnes nepochopili skutečný význam pojmu demokracie. Nechť ale pro nás zůstanou tito lidé jen odstrašujícími příklady.

Buďme my ostatní nadále ti slušní a řiďme se srdcem i rozumem současně a ve všem našem konání jednoduchým pravidlem Nečiň druhým, co nechceš, aby druzí činili Tobě samému. A nezatracujme předem názory druhých, protože i opačný názor může mít svoji hodnotu a může nás někam posunout.

 

Přeji Vám všem co nejlépe prožitý šťastný rok 2020 a pevné zdraví.

 

Vaše Michaela Pažoutová